Nakladatelství Hutter

Nakladatelství Hutter je malé nezávislé vydavatelství, které vzniklo v roce 2018 pro potřeby vydání knihy Marie Zdeňkové a Lukáše Berného Ze srdce a kamene (Pomníky Antonínu Švehlovi). V roce 2019 následovala další Berného publikace Šlechtova restaurace (Obrázky z historie Stromovky) a též kniha kresleného humoru hudebníka a moderátora Adama Lešikara Zaměstnanec měsíce.
Svým názvem nakladatelství odkazuje k památce Josefa Huttera, prvorepublikového hudebního vědce a profesora Univerzity Karlovy, jenž spolupracoval s protinacistickým odbojem a stal se obětí perzekucí komunistického režimu.

Josef Hutter (1894–1959) se narodil v Praze, kde také vystudoval gymnázium a začal studovat Filosofickou fakultu UK (hudební věda, filozofie a historie). Během studií narukoval do první světové války a školu dokončil až po vzniku republiky. Byl žákem Zdeňka Nejedlého a Otakara Zicha, přičemž s druhým jmenovaným jej pojilo celoživotní přátelství. Profesorem se stal v roce 1935, o tři roky později převzal vedení semináře za Zdeňka Nejedlého, který krátce poté emigroval do Sovětského svazu. Hutter byl v této době velmi činný, vyučoval, publikoval několik tisíc odborných článků (Tribuna, České slovo, Smetana, Hudební rozhledy aj.) a mnoho knih (např. Harmonický princip, Hudební myšlení či Hudební nástroje). Zastával několik prestižních funkcí, byl členem poradního sboru Národního divadla nebo členem výboru Státního ústavu pro lidovou píseň, spolupracoval též na hudebních heslech v Masarykově naučném slovníku.

V roce 1944 byl nacisty uvězněný za účast na odboji a prošel takřka třemi desítkami těžkých výslechů, které podlomily jeho zdraví (poškození ledvin, jater, výduť aorty aj.). Přesto se pavouk gestapa u tzv. Hutter-Gruppe zastavil a k žádnému dalšímu jménu odbojářů nepokročil. V době květnového osvobození již Hutter čekal v tzv. cele smrti.

Po válce se znovu vrátil k akademické práci. Strůjcem jeho dalšího nešťastného soudu se však stal jeho někdejší kolega a profesor Zdeněk Nejedlý. Hutter měl s Nejedlým dlouhodobé odborné spory, které se mu vymstily v době, kdy Nejedlý získal politickou moc. Osobně se zasadil o to, aby byl Hutter hned po únorovém převratu roku 1948 zbaven všech svých akademických funkcí. Studenti sice sepsali petici Klementu Gottwaldovi za jeho návrat, ta však pochopitelně zůstala nevyslyšena. Totalitní režim se však nespokojil ani s touto situací a v roce 1950 byl Josef Hutter znovu zatčen, přičemž  byl pro údajné zločiny velezrady odsouzen k dvaceti čtyřem letům, propadnutí majetku a ztrátě veškerých občanských práv. Postavilo se za něj mnoho předních vědců, hudebníků či umělců (např. výtvarník Cyril Bouda), ale ani na tuto petici nebyl brán zřetel. Josef Hutter byl těžce nemocný propuštěn na základě amnestie v roce 1956 a o tři roky později zemřel. Plně rehabilitován byl teprve v roce 1990.