Vítejte na webu Lukáše Berného...

0

Kapky z Lokálů 19: Rock, blues a jazz Nad Stromovkou

Už jsme na Lokál Nad Stromovkou vzpomínali tak trochu očima malířů, kteří po desítky let tvořili svá díla v podkrovním ateliéru. Ač je nabíledni, že tito umělci byli jako strávníci i konzumenti piva spojení i se samotným hostincem, zůstaneme dnes už přímo mezi jeho zdmi. A po krátkém politickém výletě do dob naštěstí již minulých, necháme k té plzeňské dvanáctce rozeznít také trochu bluesrockové „dvanáctky“.

0

Cyril Kutlík – Malíř z křížlické fary

Už jsem v minulosti věnoval pozornost významnému jestřabskému rodákovi Adamu Pičmanovi, který vybudoval dodnes fungující školu ve Velkém Meziříčí. I dnes nahlédneme do osudu jednoho z rodáků této obce. Také on vybudoval životní dílo v jiném městě – dokonce v jiné zemi – a navíc ve stejném oboru jako Pičman, tedy ve školství. Nicméně tentokrát bude vše vonět olejovými barvami, protože nás bude zajímat malíř Cyril Kutlík, rodák z Křížlic.

0

Rozhovor pro Praha IN.cz

„Potřebuji, abych se v hospodě cítil dobře,“ je jedno z témat nového rozhovoru Lukáše Berného s Jiřím Zemenem. Vychází na serveru Praha IN.cz. Mizí tradiční hospůdky? Jaká bude hospodská budoucnost? Kde se host cítí dobře a dají se pražské podniky nějak rozdělit? O tom všem a také o nově chystané knize Kde se pivo pije v novém rozhovoru.

0

Kapky z Lokálů 18: Heinrich Böll v Branickém sklípku u Jiráta

Tentokrát v historii Lokálu U Jiráta zabrousíme zejména do dob éry socialismu, kdy zde fungoval vyhlášený Branický sklípek. Chodili sem herci, hudebníci i slavní sportovci. A Bohumil Hrabal tady s německým spisovatelem Heinrichem Böllem zapíjeli šok z právě probíhající invaze vojsk v srpnu roku 1968.

0

Doktor Klavír v Divadelních novinách

Jan Kolář napsal kritiku knihy Lukáše Berného Doktor Klavír pro dvacáté číslo Divadelních novin (vyšlo 26. listopadu). „Detailní vhled do života skladatele, komika a malíře, jeho díla i okolností, které jej provázely,“ píše Jan Kolář a konstatuje, že „leccos nového objeví i čtenář, který o Šlitrovi a Semaforu ví víc, než je známo v obecném povědomí.“ Text nese název O světě, který voněl.

0

Kapky z Lokálů 17 – Jazz, diety a Charta 77 v Korunní

Už dvakrát jsme se v našem seriálu podívali do historie Lokálu Korunní za éry mistra výčepního Václava Schäfera, tedy ještě za staré rakouské monarchie. Tehdy se místní hostinec vlastenecky jmenoval U Palackého, jenomže čas běžel dopředu, přišly moderní časy a s nimi jazzový věk, kde „Otec národa“ náhle neměl místo. Přesto se nakonec za další dekády politické debaty k místním stolům vrátily. A s nimi také agenti StB.

0

Sborník 140 let Prahy 7

Stanislav J. Václavovic připravil s kolektivem autorů sborník nazvaný 140 let Prahy 7 – Vybrané kapitoly z historie čtvrtí. Kniha obsahuje 384 stran a její součástí jsou také texty Lukáše Berného (Letohrádek zmoklého císaře) a společný článek s Denisou Neubauerovou nazvaný Historie Gymnázia Nad Štolou.

0

Toulky pražskými pivnicemi

Který hostinec vznikl kvůli tomu, že zmokl císař? Proč U Pinkasů bojkotovali stavbu Národního divadla? Kam chodili na pivo Karel IV. a Václav IV.? Kde se opili dozorci tak, že je z hospody do vězení odvedli sami vězni? Mířil Masaryk k Medvídkům kvůli kuželkám, nebo sexy tanečnicím? Večer příběhů, legend i skutečné historie pražských hospod, o které vypráví spisovatel a rozhlasový moderátor Lukáš Berný.

0

Českopis a Jiří Šlitr v Kutné Hoře

Dne 7. listopadu 2024 byl Lukáš Berný hostem Knihovny Kutná Hora v rámci projektu Univerzita volného času – Českopis. V návaznosti na vydání knihy Doktor Klavír zde přednášel o životě a díle Jiřího Šlitra s hudebními a filmovými ukázkami. Projekt grantově podporuje Ministerstvo kultury.

0

Kapky z Lokálů 16 – Davidova hvězda svítila v Dlouhé

Byl to židovský obchodník Lazar Epštein, který v 19. století nechal při přestavbě domu v Dlouhé ulici čp. 731 odstranit pamětní ceduli, která připomínala legendu, jak si v místním hostinci zvaném U hrubého muže dal pivo sám císař Karel IV. Po Epšteinovi byli s domem dlouhá léta spojeni nájemci všemožných řemesel, až sem právě izraelité v první půli 20. století pohostinství nakonec zase vrátili.